Miluju snídaně.

Byly doby, kdy jsem nesnídala. Měla jsem pocit, že ráno jíst nepotřebuju. Neměla jsem chuť, kafe mi stačilo. Čím víc informací z výživy jsem ale získávala, tím se můj pohled na důležitost snídaně měnil.

Nezměnila jsem ale své stravovací návyky ze dne na den. Byla to změna postupná. Řekla bych, že lépe jsem se začala stravovat až s dětmi. Než jsem je měla, pracovala jsem několik let jako letuška. Věřte mi, že o nepravidelném režimu něco vím. Tlak na to být štíhlá byl ze strany letecké společnosti obrovský.  Letušky musí být přece štíhlé. Dříve bylo dokonce přesně určeno kolik při které výšce můžete maximálně vážit. Ale udžet si štíhlou postavu při tak hektickém a nepravidelném režimu bylo pro mnohé z nás dost složité. Jíte, když jíst vůbec nechcete.  Když máte hlad, jíst nemůžete. Chce se vám spát, ale jste v práci. Nespíte, když spát můžete. Díky časovému posunu, se vám spát nechce.  Pracujete ve dne i v noci. Občas se rozhodně necítíte  báječně, přestože vynakládáte veškeré své úsilí, abyste tak na cestující působila. I když se to nezdá, je to dřina. Přesto jsem svou práci měla moc ráda. A moc ráda na ty časy vzpomínám.

“Před dětmi” jsem jedla příšerně

Teprve než se mi narodil můj syn Adam, začala jsem si uvědomovat, jak příšerně jsem jedla. Né nezdravě, to ne. Ale moje jídlo nemělo žádný řád. Bývala jsem unavená, měla jsem potíže se zažíváním.  Rozhodla jsem se tehdy začít snídat. A světe div se! Začala jsem se cítit líp a líp. Pro mě je snídaně základ.

Miluju snídaně. Nejvíc o víkendu nebo na dovolené. Když nemusím nikam pospíchat. Mám dostatek času si snídani vklidu vychutnat. A jsem vážně pyšná, že všechny naše děti snídají. Děti totiž nedělají, co jim říkáte, že je pro ně dobré. Opakují to co vidí u nás dospělých. Spousta maminek si mně stěžuje, že nemůžou naučit jejich děti snídat. A já se jich vždycky ptám: A Vy snídáte? Odpověď znám dopředu….  Když nás naše děti  vidí snídat, přijde jim naprosto přirozené  snídat taky. I když si myslíme, že nemáme čas, 10-15 min si najdeme úplně všichni.

Když se ráno nasnídám, mám pak úplně jiný den. Nechybí mi energie, není mi v 11h dopoledne špatně z hladu, netrápí mě odpoledne chuť na sladké a nemám pak celý den pocit, že je “něco špatně”.

Sladká snídaně a bez cukru? Jasně, proč ne.

Já dávám přednost snídani sladké. Sladké, ale bez cukru. Smoothie z kokosového mléka s hrstí semínek či ovoce mi vyhovuje. Je to rychlé a lehké.  V poslední době jsem si moc oblíbila doma upečenou GRANOLU. Bez vloček, bez medu, bez lepku a bez přidaného tuku. Lze ji zařadit i do LowCarb stravování. A přitom je taaak jednoduchá. Zkuste ji také 🙂

Domácí LowCarb GRANOLA

V mixeru nasekám různé druhy ořechů a semínek – já použila mandle, lískové ořechy, kešu, vlašské ořechy a  lněné, sezamové  slunečnicové i dýňové semínko.

Přidala jsem kokos, přisypala hodně skořiče, pak přišla na řadu 1 lžíce čekankového sirupu a do směsi jsem vmíchala 2 rozšlehaná vajíčka.

Na pečícím papíru jsem pekla v zápékací misce cca 30-40 min při teplotě 170C.

Po vystydnutí někdy přimíchám i sušené ovoce bez cukru popř. nasekanou 70% čokoládu, granola je tak pokaždé jiná.

Nejraději mám granolu smíchanou s (ne)jogurtem z mandlového mléka a přidávám si i hrst borůvek nebo malin.